Rubriky
Rozvíjej se

Burnout. 7 tipů, jak nevyhořet

Je toho na tebe poslední dobou hodně. Ve škole nevíš, co dřív. Do toho brigáda. Chceš pracovat, ale i musíš. Učiva je víc a víc a nějak nemáš čas na odpočinek. Vlastně ti moc odpočívat nejde, protože v tu chvíli nastoupí myšlenky, co vše ještě musíš udělat a společně s nimi i výčitky. Trvá tenhle stav dlouhodobě? Možná máš nakročeno k syndromu vyhoření.

Co to je syndrom vyhoření

S novou dobou přichází i nové pojmy. Tento pojem tedy není úplně nejmladší. Mezi nejstarší se ovšem také nepočítá. Poprvé ho specifikoval H. Freudenberger v sedmdesátých letech. Co to přesně znamená? Jsi pod dlouhodobým tlakem a pokud ten tlak a stres nejde nějakým způsobem ven, bouchne. V tu chvíli se ti zbortí svět a ty se cítíš vyčerpaně a co hlavně – demotivovaně. Ztratíš nadšení a smysl.

V polovině roku 2019 se syndrom vyhoření, dle WHO, zařadil mezi nemoci.

Kdy zpozornět

Cítíš se dlouhodobě pod tlakem? Ztrácíš svoji motivaci a cíl mizí někde v dáli? Už vlastně ani nevíš, jestli ho chceš. Osobní život je teď taky na prd, vztahy nefungují. Cítíš se unavený a nejraději by ses někam zahrabal a nevylezl. Kéž by to šlo. Aspoň na pár měsíců.

Co dělat?

Nadechni se. Zamysli se, jak probíhají tvé dny. Co tam chybí a čeho je tam naopak moc?

Zastav se

Jestli teď nezvládneš nějaký předmět, nevadí. To se dá napravit. Jestli narušíš své zdraví, náprava může být složitější. Na prvním místě jsi TY a tvoje zdraví. Tak se podle toho chovej a dopřej svému tělu a mysli chvilku klidu. Budeš pak odolnější.

Plán a režim

Co tvůj time management? Funguje? Nebo vůbec neplánuješ? Možná je čas začít. Vytvoř si režim, kde jsou jasně zařazené i časy odpočinku. Času, který je jen pro tebe. V tuhle dobu si zakaž přemýšlení o svých problémech. Prostě na hodinu vypni. Ony ty problémy nikam neutečou a počkaj na tebe, neboj. Dej si i ohraničený čas na učení a jiné aktivity.

Př.: Hodina učení – pauza – domácí povinnosti – chvilku pauza – učení – jít ven …

Počítej si „Ne“

Někteří lidé mají problém říkat „ne“. Pozoruj se třeba týden. Sem tam po tobě někdo něco chce. Někam něco donést, odnést, udělat, půjčit, přečíst, zkontrolovat, naučit, vysvětlit, ukázat… Týden se pozoruj a spočítej si, kolikrát se omluvíš a řekneš, že teď „ne“, nemáš čas. Jestli všem vyhovíš a pak jsi ve stresu, nauč se odmítat.

Umění

Najdi si čas na umění. Buď s ním chvilku. Přečti si knihu od nějakého klasika. Zkoukni divadelní představení. Pusť si do uší klasickou hudbu. Udělej si výlet s prohlídkou architektonicky zajímavých staveb. Prohlížej si obrazy. Čerpej a zkus i vytvářet. Nech umění na tebe působit.

Dýchej

Není dýchání jako dýchání. Sedavým způsobem života si ty svoje plíce moc neprotáhneš a tvůj dech je stále mělčí a mělčí. Dechů existuje několik druhů a každý můžeš pro něco využít. Nastuduj si je a vyzkoušej si, co který dech s tebou dělá a jak s ním můžeš pracovat.

Svěř se

Mluv o tom, co cítíš. S rodinou, s kamarády, ve škole. Nestyď se za to, co se děje. Více lidí v sobě řeší chaos a stres. A čím víc se tohle téma bude řešit, tím více to pomůže lidem. Získají větší jistotu a syndrom vyhoření třeba včas odhalí a podchytí. Nebo budou dodržovat prevenci.

Jestli máš pocit, že se nemáš komu svěřit nebo se hodně stydíš, navštiv školního psychologa. Je to nestranná osoba, která ti nebude kecat do života, ale pomůže ti nezaujatě odkrýt, kde je zakopaný pes. Už dávno pominuly doby, kdy návštěva psychologa byla ostuda.

Dnes je takový psycholog skoro „must have“. Každý se zajímá hlavně o sebe a druhý ho moc nezajímá a tak poslouchá, že jako poslouchá. Tenhle odborník tě ale vyslechne opravdu a probere s tebou celou situaci ze zajímavých úhlů, které bys třeba normálně neviděl.

Aktivita

Naše těla jsou stavěna pro pohyb. Fyzickou práci. K tomu jsou určena a potřebuje to i mysl. Doba jde v posledním století hrozně dopředu a místo fyzické práce stále více a více pracujeme mentálně. Je tudíž potřeba tu fyzickou aktivitu doplnit. Udělá to dobře tvé mysli a duši.

Chronický stres a tlak na tvoji osobu nepodceňuj. Jakmile se dostaneš do stadia vyhoření, cesta zpět je složitá a trnitá. Lepší teď ubrat a prodloužit si svoji cestu k cíli, než se k němu nedostat třeba vůbec. Při syndromu vyhoření totiž ztratíš veškerou motivaci a vše ti bude jedno. Nebudeš nic moc cítit a budeš chtít jen „přežívat“. A to není život, jaký si přeješ.

Líbil se ti článek? Klikni na smajlíka a článek sdílej.

+1
0
+1
1
+1
0
+1
0
+1
0
+1
0
+1
0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *